Jdi na obsah Jdi na menu
 


Aktuality

Příspěvky

Starší žákyně v Českém poháru útočí na nejlepší

4. 11. 2021

| Rubrika: Aktuality

O víkendu 16.-17.10 odehrály starší žákyně první kolo Českého poháru.

1. osmička s naším Áčkem se odehrála v Praze.

Turnaj byl velmi vyrovnaný, z 28 zápasů jich hned 13 rozhodl až tie-break. Po sobotě to vypadalo, že možná z první osmičky spadneme, pak jsme naopak chvíli byli kousek od 4. místa a nakonec jsme v osmičlenné skupině obsadili 6. místo. Porazili jsme Kralupy (2:1), Dansport a Meteor (oba 2:0), prohráli s Táborem, Mělnikem, Hlincovkou (vše 0:2) a s Orionem (1:2). Na zdravotní komplikace, které nás během turnaje provázely, to je slušné umístění.

 

Příští kolo se uskuteční 20.-21.11 v Sokolově.

Postupně se tam v sobotu utkáme s těmito soupeři: Mělník, Tábor, Sokolov, K. Vary a Hlincovka, v neděli pak s Kralupy a Orionem.

 

Držte nám palce!

 

Mikulovka Olé!

 

 

 

Mikulovka má v Praze ve všech kategoriích družstvo v nejvyšší lize! => vládne Praze

12. 10. 2021

| Rubrika: Aktuality

Po uplynulém víkendu má Mikulovka zcela unikátní bilanci - má minimálně jedno družstvo v 1. lize všech soutěží Přeboru Prahy!! To si myslím, že je snad poprvé v historii Přeborů Prahy, kdy se to některému oddílu povedlo.

 

minivolejbal - 1 družstvo v 1. lize

mladší žákyně - 2 družstva v 1. lize

starší žákyně - 1 družstvo v 1. lize

kadetky - 2 družstva v 1. lize

juniorky - 1 družstvo v 1. lize

Český pohár žákyň - 1 družstvo v 1. osmičce

 

Skvělé, teď to alespoň takto co nejdéle udržet.

 

Mikulovka Olé!!

 

 

 

Kadetky 2021/22

31. 8. 2021

| Rubrika: Aktuality

Na holky čeká velká extraligová výzva!!

Na kvaldu jedou do Chodova, kde je kromě domácích, čeká Tatran Střešovice, Plzeň a Havlíčkův Brod. Více na:

https://www.cvf.cz/souteze/soutez/?soutez=ex-kky&skupina=ex-kky-1c&sezona=2021%2F22

Hodně štěstí

 

Soustředění mají za sebou úspěšně i naše nejstarší skupiny

29. 8. 2021

| Rubrika: Aktuality

Dnes se ze soustředění vrátily i naše nejstarší družstva a hráčky celého oddílu jsou tak připraveny na novou sezonu.

V ní nás čeká mnoho soutěží a nemalé cíle.

O tom všem někdy později v samostatném článku.

 

Letní příprava se vydařila, tak přejeme našim holkám, aby soupeřům ukázaly, kdo je nej!

 

Mikulovka Olé!

 

 

Naše nejmladší naděje jsou již na soustředění

10. 8. 2021

| Rubrika: Aktuality

Již od soboty jsou naše mladší žákyně a také starší žákyně B na soustředění. Jako již tradičně jsou ve Slatiňanech, kde máme ideální podmínky pro trénink i regeneraci.

Zatím nám docela přeje počasí, tak holky statečně polykají tréninkové dávky, aby to od září v soutěžích všem soupeřkám pořádně nandaly!!

 

Mikulovka Olé!!

 

Celorepubliková dovednostní soutěž

8. 4. 2021

| Rubrika: Aktuality

Pod patronací Českého volejbalového svazu byla vyhlášena výzva, která kombinuje fyzické a volejbalové dovednosti.

Soutěží tříčlenná družstva a každý hráč a hráčka musí absolvovat dva fyzické a dva volejbalové cviky. Celé družstvo tak obsáhne všech dvanáct cviků. Soutěž je vypsána pro hráčky narozené 2006-2010, ale pokud mají zájem i ostatní, není problém, hlaste se svým trenérům. Soutěžní družstva nepřihlašujte sami, přihlásíme je hromadně za všechny zájemce z oddílu. Kompletní informace jsou na tomto odkazu:

https://1url.cz/@vyzva_CVS

a myslím, že tam jsou zajímavé disciplíny i pro rodiče - budete v těch volejbalových testech lepší, než vaše děti??

 

Výzva - den 14 - hotovo

28. 3. 2021

| Komentářů: 0

| Rubrika: Aktuality

Tak je za námi úspěšně další výzva.

 

Znovu se to dá vše zhodnotit jednoduše – byli jste všichni skvělí!!

 

Detailní výsledky jsou k náhledu zde: https://1url.cz/@cesta_z_mesta

 

Do výzvy se nakonec zapojilo 205 účastníků a celkově jsme zdolali skoro 18 500 kilometrů!! Tzn., že jsme skoro 6x obešli celou ČR.

 

Poslední den Výzvy ze sebe spousta účastníků vymáčkla ještě zbytky sil, a ačkoliv byl dnešní den o hodinu kratší než předchozí dny výzvy, přinesl nejvyšší počet zdolaných kilometrů! K vidění dnes byly i dva nejlepší individuální výkony celé Výzvy – Lucka Kýnová 33 km a Ema Kýnová dokonce 35,5 km. Čtvrtý nejlepší výkon celé Výzvy dnes předvedla Markéta Míková, která dnes zvládla 29 km. Celkem 56x někdo zdolal během výzvy alespoň 20 km za den.

 

A jak Výzva dopadla? Vítězem je každý, kdo se do výzvy zapojil. 65 účastníků se zvládlo zapojit každý ze 14 dnů výzvy. V pravidelnosti byly nejlepší Kadetky C, kde se všechny hráčky zúčastnily alespoň v 11 dnech. Podobně na tom jsou i Juniorky. Tam dokonce platí, že se holky zúčastnily minimálně ve 12 dnech (kromě Elišky Komancové, kterou však, jak jsme psali dříve, nepřemohla lenost, ale antibiotika).

 

Šest účastníků zvládlo překonat hranici 200 zdolaných kilometrů, 74 zdolalo alespoň 100 kilometrů.

 

Jednotlivce nakonec ovládla Jana Rojková, která si dnes zkušeně pohlídala svůj náskok před tátou. Podle zákulisních informací takticky obětovala svůj ranní běh a místo toho připravila tátovi ke snídani skvělé vafle. Tím tátu jednak zdržela, a také se mu pak samozřejmě hůř šlo a tak na Janu v celkovém pořadí již nestačil. Na druhém místě mezi holkami skončila Hanka Fatorová, třetí Lucka Prošková, čtvrtá Simča Marešová a pátá Viky Šimáčková. Zajímavostí je, že sedmá mezi holkami byla Julča Prošková a 12. Květa Prošková, nicméně uvedené tři Proškovi jsou jen ze dvou různých rodin a Lucka není s Květou ani Julčou v žádném příbuzenském vztahu.

Mezi dospělými nejvíce kilometrů zdolal Zdeněk Rojka (celkově 2.) před Bohoušem Křečkem (3.) a Luckou Kýnovou (6.). Bohouš s Luckou tak mezi dospělými obhájili své umístění ze schodové výzvy. Na čtvrtém místě byla další zástupkyně rodiny Rojkových, manželka Magda (7.), a na skvělém 5. místě mezi dospělými a 12. místě celkově, skončila babi Honcová. Jak jsme psali již dříve, v 72 letech, to je neskutečný výkon!! Za 14 dnů zdolala 169 km, čili v průměru 12 km denně!!

Mezi družstvy mají nejvíce kilometrů zdolaní trenéři a rodinní příslušníci přípravky, kteří se dostali přes 3 300 km. Z družstev holek obhájila své vítězství ze schodové výzvy Přípravka, znovu před Staršími žákyněmi A.

Starší žákyně A, stejně jako ve schodové výzvě, ovládly tabulku průměrných výkonů na jednoho člena – zdolali 128 km na účastnici, čili přes 9 km/osobu/den. Druhé v tomto ukazateli byly Juniorky, které se dostaly také přes průměr 100 km za výzvu na osobu!!

Během výzvy jsme se vás také snažili mírně vzdělat a alespoň virtuálně jsme tak navštívili 13 míst. Můžeme si je všechny znovu připomenout na mapě.

web_0328_mapa.png

Je vidět, že jsme se trochu „macešsky“ zachovali k Severní Americe, kam nemířil ani jeden z našich ochytřujících článků, tak se na ni snad dostane v nějaké příští výzvě.

 

Jsme rádi, že vás podle počtu účastníků, počtu zdolaných kilometrů i ohlasů i tato výzvy bavila a věříme, že chodit venku nepřestanete ani po skončení výzvy. Uvidíme, co nám přichystají vládní opatření v dubnu, zda budeme vyhlašovat další výzvu nebo se již s holkami sejdeme na (alespoň na venkovních) sportovištích. Pokud máte námět na další výzvu, dejte vědět některému z trenérů.

 

Organizačně se na této výzvě podíleli především trenéři Péťa, Bára, Martin L. a Zdenda, jim tedy vaše bolavé nohy můžou nejvíce poděkovat.

 

Jste všichni skvělí a těšíme se ideálně na osobní viděnou na sportovištích, případně alespoň virtuálně na viděnou u nějaké další výzvy!!

 

Mikulovka olé!!

 

 

 

 

 

Výzva - den 13 - Pozor čerti!!

27. 3. 2021

| Komentářů: 0

| Rubrika: Aktuality

Připomínám, že detailní výsledky jsou k náhledu zde: https://1url.cz/@cesta_z_mesta

 

Do výzvy se zapojilo už 204 účastníků a celkově jsme zdolali již skoro 16 700 kilometrů!! Jste skvělí!!

 

Před posledním dnem výzvy to vypadá, že v jednotlivcích je o pořadí na medailových pozicích již rozhodnuto. Jana dnes nedala tátovi šanci, zdolala za dnešek přes 27 kilometrů a před posledním dnem výzvy má před svým tátou, který je na druhém místě, náskok 10 km. U Jany je neuvěřitelný nejen objem kilometrů, které dnes zdolala, ale i čas za který to zvládla. Na těch 27,2 kilometrů jí stačilo 4 a čtvrt hodiny. To je rychlostní průměr 6,4 km/h. To je neuvěřitelné… Třetí zřejmě skončí Bohouš Křeček, který na druhého Zdeňka Rojku ztrácí již asi nedostižných 18 kilometrů. Zajímavý bude souboj o 4. a 5. místo mezi Hankou Fatorovou a Luckou Proškovou, Hanka má v tomto souboji zatím navrch o 2,5 km. Připomínám, že zítra je den o hodinu kratší, tak na sbírání kilometrů bude míň času.

 

V jednotlivcích se po dnešku na celkových 100 kilometrů dostalo ji 63 osob. Uvidíme, kolik se jich ještě přidá zítra. Jste skvělí!!

 

Jak jsem avizoval již včera, Trenéři a rodinní příslušníci přípravky se stále blíží k metě 3 000 kilometrů. Momentálně jim k ní zbývá již jen 55 km, tak je jasné, že ji zítra pokoří. Trenéři a rodinní příslušníci žákyň by po zítřku mohli mít zdoláno 2 500 km. Dalších 6 skupin se již dostalo přes 1 000 km a Juniorky se přes tuto metu určitě dostanou zítra.

 

Ve výzvě jsme již zdolali tolik kilometrů, že nám to tentokrát stačí na vzdálenost potřebnou pro cestu na malý ostrov jižně od Austrálie – dnes navštívíme Tasmánii – a to především kvůli jejímu symbolu, který se oficiálně jmenuje Ďábel medvědovitý, ale všeobecně je známý jako Tasmánský čert. Já ho znám především z kreslené podoby ze studia Warner Bros, kde se mu zkráceně říkalo Taz.

 

Ďábel medvědovitý, coby zvíře, vstoupil do podvědomí mnoha Čechů, až když pražská ZOO otevřela 30.5.2020 tzv. Darwinův kráter, kde je právě toto zvířátko hlavní atrakcí. Tyto zvířátka jsou v ZOO od prosince 2019. Mě osobně tedy zklamalo, že vůbec nevypadají jako ta kreslená předloha a dokonce že se při pohybu ani tak akčně netočí dokola jako větrný vír.

 

Ďábel medvědovitý je národním zvířetem Tasmánie a největším žijícím masožravým vačnatcem. Jméno si vysloužil jednak tím, že jeho téměř holé ušní boltce při rozrušení zrudnou a v protisvětle působí, jako by rudě žhnuly, jednak tím, že je na svou velikost velmi hlučný a často se pouští do zdánlivě divokých rvaček se soukmenovci. Ďáblové se ozývají celou řadou zvukových projevů a často na sebe zdánlivě hrozivě vrčí – jde ale jen o součást běžné komunikace. Aktivní jsou ďábli především v noci, kdy pročesávají krajinu a pátrají po potravě. Ta sestává hlavně z mršin, ďáblové ale nepohrdnou ani živou kořistí, pokud ji zvládnou dostihnout a přemoct. V poměru ke své velikosti mají ďábli nejsilnější stisk ze všech savců a jediným kousnutím zvládnou drtit kosti. Odklízením uhynulých zvířat pomáhají předcházet šíření infekcí a na Tasmánii plní významnou funkci zdravotní policie.

 

Začátkem 90. let 20. století žilo v přírodě odhadem až 150 000 ďáblů. Během následujících 20 let však jejich početnost poklesla na některých místech až o 95 %! Přestože jsou neobyčejně houževnatí, jejich přežití visí na vlásku. Hlavní příčinou je přenosná rakovina obličeje, která se od roku 1996 jako lavina šíří Tasmánií a zatím proti ní neexistuje lék. Většina nakažených zvířat do půl roka hyne. Do boje za záchranu ďáblů se zapojila i tasmánská vláda. V rámci záchranného programu „Save the Tasmanian Devil Program“ bylo několik desítek zdravých jedinců vysazeno na Mariin ostrov 4 km od tasmánského pobřeží. Mariin ostrov, proslulý svými „Malovanými útesy“, je neosídlený a celý chráněný coby národní park. Ďáblové zde nikdy nežili, takže se sem rakovina nedostala. Z původních 34 zdravých ďáblů, vypuštěných na ostrov mezi lety 2012 a 2017, se jejich počet do roku 2018 rozrostl na více než 100! Ďáblové na Mariině ostrově žijí volně, takže si zachovají všechny přirozené projevy a instinkty a mohou být využiti k znovuosídlení vybraných míst na Tasmánii. K projektu na Mariině ostrově se připojila i Zoo Praha.

 

Tasmánie je australský spolkový stát nacházející se na stejnojmenném ostrově a 334 okolních ostrovech. V roce 1642 přistál u tohoto ostrova jako první nizozemský mořeplavec Abel Tasman, který jej sám pojmenoval Van Diemenova země (podle svého sponzora, guvernéra Anthonyho van Diemena). V roce 1855 došlo k přejmenování Van Diemenovy země na Tasmánii. Od roku 1856 do roku 1901 byla Tasmánie britskou kolonií s vlastní správou. Roku 1901 se stala součástí Australského společenství. Na Tasmánii žije 519 100 obyvatel, z nichž téměř polovina žije v hlavním městě. Hlavní a největší město je Hobart. Tasmánie je významná svým přírodním bohatstvím. Skoro 37 % rozlohy pokrývají přírodní rezervace, národní parky a místa zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO.

 

Toto bylo poslední zeměpisné okénko během této výzvy. Zítra se budeme věnovat shrnutí výsledků, tak doufám, že vás 13 článků o různých koutech naší planety bavilo a že jste něco nového dozvěděli.

 

Zítra se těšíme na vaše výkony.

 

Jste všichni skvělí!!

 

Mikulovka olé!!

 

 

 

 

 

Výzva - den 12 - Psi mají vstup zakázán

26. 3. 2021

| Komentářů: 0

| Rubrika: Aktuality

Připomínám, že detailní výsledky jsou k náhledu zde: https://1url.cz/@cesta_z_mesta

 

Do výzvy se zapojilo už 204 účastníků a celkově jsme zdolali více než 15 300 kilometrů!! Jste skvělí!!

 

V celkovém pořadí je situace ještě vyrovnanější než včera. Do vedení se již dostala Jana Rojková, na svého tátu má momentálně náskok 900 m. Uvidíme, jakou taktiku na poslední 2 dny Jana zvolí – buď na to půjde takticky a víkend stráví jako vzorná dcerka po boku svého taťky, nebo vsadí na „hrubou sílu“, od rodičů se odpoutá a ujde víc než oni. Kdo Janu zná, asi tuší, že správně bude zřejmě varianta b:-)) Na třetím místě je Bohouš Křeček a zdá se, že mu bronz již zůstane.

 

V jednotlivcích je po dnešku již 46 osob, které se dostaly alespoň na 100 km. Jsou mezi nimi i dva trenéři – Zdenda a Martin L. – a to si holky, (jak by řekl. A Babiš: “Nebuďte slušnej! Řekněte, kdo vám to řekl! Řekněte jméno!“, tak tedy především starší žákyně A), ještě před pár dny dovolily zpochybňovat jejich výkony… Zítra se přes 100 jarních kilometrů jistě přehoupne 10-15 dalších účastníků a po neděli bych si tipnul, že by účastníků s minimálně 100 kilometry mohlo být kolem 80. Jste skvělí!!

 

Trenéři a rodinní příslušníci přípravky se blíží k metě 3 000 kilometrů, zítra ji ještě asi nepřekonají, ale v do konce výzvy určitě jo.

 

Dnes jsme se díky zdolaným kilometrům ocitli na kontinentu, který má mnoho nej a to na Antarktidě. Antarktida je nejchladnější, největrnější, nejvyšší a nejsušší kontinent na planetě.

 

Antarktida je paradoxně největší pouští na světě. Má rozlohou 14 milionů kilometrů čtverečních, Sahara je se svými 9 miliony jen jejím menším bratrem. Písek tu ale logicky nenajdete. Sníh, led a opět sníh je to jediné, co povrch nejrozsáhlejší pouště nabízí.

 

Krajina i podnebí jsou v Antarktidě natolik drsné, že se tu žádní lidé nikdy neusadili natrvalo. Jedinými obyvateli tohoto kontinentu jsou vědci, kteří tu pracují na výzkumných projektech. Jejich počet je kolem 4 000 v létě a asi 1 000 v zimě.

 

Název Antarktida pochází z řečtiny a znamená „naproti Arktidě“, tedy v přeneseném významu „naproti severu“.

 

Před desítkami miliónů let v Antarktidě nebyla ledová pokrývka, ale lesy. V období křídy (před 145 až 66 miliony let) bylo v oblasti Antarktidy výrazně tepleji než dnes a podmínky v okolí Jižního pólu byly prakticky tropické. Led se objevil asi před 46 milióny let. A led je zde nepřetržitě 14 miliónů let, tedy déle než se předpokládalo. Průměrná tloušťka ledu na Antarktidě je 1,6 kilometrů.

 

Na počátku 20. století bylo vnitrozemí Antarktidy jedním z posledních dosud neprozkoumaných míst na světě. Robert Falcon Scott sem vedl výpravu v letech 1900 až 1904 a roku 1909 se Ernest Shackleton dostal do vzdálenosti 150 km od jižního pólu. V roce 1911 nakonec dosáhl pólu Nor Roald Amundsen. O měsíc později sem dorazila další expedice, vedená Robert Falcon Scottem, všichni její členové však na zpáteční cestě zahynuli. Mikulovka se tedy na jižní pól dostala přesně 110 let po slavném Norovi.

 

Antarktida nepatří žádnému státu. Má však bohaté zásoby nerostů a ryb, takže si na ni různé země dělaly nárok. Dvanáct států podepsalo v roce 1959 smlouvu na podporu vědeckého výzkumu a míru na Antarktidě. Tuto smlouvu dosud podepsalo osmatřicet zemí. Jako součást úsilí, jež si klade za cíl uchovat tuto divočinu neporušenou činností člověka, zde byla roku 1991 na dobu 50 let zakázána těžba.

 

Antarktida je nejchladnější kontinent na Zemi. Na centrální plošině Východní Antarktidy byla ve stanici Vostok dne 21.7 1983 naměřena oficiálně nejnižší teplota na zeměkouli -89,2 °C. Ještě mnohem nižší hodnoty v přibližně stejné oblasti naměřily satelity; v roce 2010 teplotu -94,7 °C, nebo během let 2004 až 2016 teplotu -98,6 °C a nižší (a to hned na několika místech), družice však ve srovnání s daty z meteorologických stanic vykazují určitou nepřesnost a získané údaje tak nejsou oficiálně uznány. Naopak nejvyšší historicky naměřená teplota v Antarktidě o hodnotě +20,7 °C byla zaznamenána dne 9.2 2020. Teploty ve vnitrozemí se v zimě v červenci pohybují průměrně od -40 °C do -70 °C. V létě (v lednu) kolísají mezi -10 °C a -40 °C.

 

V Antarktidě nežijí žádní lední medvědi (ti jsou pouze v Arktidě), ale žije tam spousta tučňáků.

 

Nejvyšší horou je Vinson Massif s nadmořskou výškou 4892 m.

 

Na území Antarktidy se nacházejí dvě jezera, která patří k nejslanějším na světě - jmenují se Don Juan (slanost vody 44,2 %) a Vanda (35 %). V Antarktidě jezera nikdy nezamrznou, a to díky teplu, které je vyzařované z nitra Země.

 

 Na Antarktidě se nachází 25 letištních ploch a 53 heliportů.

 

Antarktida je jediným kontinentem bez časového pásma.

 

Antarktické ledovce tvoří asi 80 % čerstvých zásob vody na planetě.

 

V Antarktidě existuje vodopád s vodou červenou jako krev (viz. obrázek v záhlaví článku). Je to způsobeno železem, které ve styku se vzduchem oxiduje.

 

Na celém území Antarktidy je jen jeden bankomat.

 

Na Antarktidě momentálně zřízeno 7 kostelů.

 

Pokud se už těšíte, jak se jednou budete na Antarktidě vozit na spřežení taženém psy Husky, zklameme vás, tito psi sem mají vstup zakázán. I když byli v minulosti běžnou součástí dobývání nového kontinentu pro mnohé badatele, vědci se shodli na tom, že jsou přenašeči různých virů a bakterií, které by mohli šířit i do prostředí. Ve snaze udržet Antarktidu co nejsterilnější, tak už v 90. letech rozhodli o jejich zákazu.

 

V sobotu nezapomeňte vyplnit formulář na sčítání obyvatelstva, ať stát ví kolik nás je a statistici mají co počítat:-)

 

Těšíme se na sobotní výkony.

 

Jste skvělí!!

 

Mikulovka Olé!!

 

 

 

 

 

 

Výzva - den 11 - it belongs to Mick

25. 3. 2021

| Komentářů: 0

| Rubrika: Aktuality

Připomínám, že detailní výsledky jsou k náhledu zde: https://1url.cz/@cesta_z_mesta

 

Do výzvy se zapojilo už 204 účastníků a celkově jsme zdolali skoro 14 000 kilometrů!! Jste skvělí!!

 

V celkovém pořadí vede stále Zdeněk Rojka, na druhém místě má jeho dcera Jana ztrátu již pouze 1,4 km! To bude ještě rodinný souboj:-) Jak jsme avizovali včera, na třetí místo se svými skvělými výkony posunul Bohouš Křeček.

 

V jednotlivcích je již 33 osob, které se dostaly alespoň na 100 km a zítra myslím přibude minimálně 10 dalších. 76 účastníků zatím vydrželo chodit či běhat každý den výzvy. Skvělé!!

 

V průměru na jednoho účastníka jsou stále nejlepší Starší žákyně A, které se již dostaly přes 100 km na osobu.

 

A kam nás dnes naše zdolané kilometry donesly? Dnes to bude bez hádanky. Rovnou prozradím, že jsme v Austrálii v Severním teritoriu, kde je prý opravdový Walkabout Creek hotel, který jistě spousta z vás zná ze známé série o Krokodýlu Dundeem (hlavní roli Micka Dunddeho obsadil Paul Hogan).

 

A co že to ono Severní teritorium vlastně je? Severní teritorium je spolu s Teritoriem hlavního města jedno ze dvou teritorií zahrnuté do svazového státu Austrálie. V severních oblastech jsou savany, poblíž moře i mangrovové porosty, směrem na jih se krajina mění v polopouště a pouště. V Severním teritoriu se nachází řada významných přírodních lokalit, včetně známého symbolu Austrálie – obřího monolitu Uluru (Ayers Rock). Pro domorodé kmeny je to posvátné místo a sídlo skalního ducha. Spolu s Kata Tjuta (Mount Olgas) tvoří Uluru jeden úžasný národní park.

 

Velkou rozlohu zabírají národní parky. Mezi nejznámější patří národní park Kakadu. Nacházejí se v něm rozsáhlé tropické mokřady, mohutné skalní útvary a monsunové lesy. Je považován za jeden z nejkrásnějších národních parků Austrálie, který byl zapsán také do seznamu UNESCO. Navštěvovány jsou vodopády Jim Jim a Twin Falls. Nacházejí se zde také nejrozsáhlejší aboriginské skalní malby na světě. Oblast je známá výskytem krokodýlů. Mimo jiné se právě zde natáčel film Krokodýl Dundee.

 

Dále na jih se nachází jedinečný ekosystém Katherine, ještě hlouběji ve vnitrozemí pak termální vřídla v městečku Matarranka. Dále po Stuart Highway leží městečko Tennant Creak, které se proslavilo zejména v dobách zlaté horečky. Cestou do Alice Springs míjí silnice Devil´s Marbles (Ďáblovy kuličky), mohutné balvany ohlazené větrnou erozí.

 

Alice Springs je centrem horkého australského vnitrozemí a východiskem k cestám do širokého okolí, např. do Kings Canyon, mohutné rokle hluboké až 270 metrů.

 

V pohoří McDonell Ranges se nachází například impaktní kráter Gloss Bluff, vzniklý pravděpodobně při dopadu meteoritu před více než 140 miliony let.

 

Celá oblast je velmi řídce osídlena. Většina obyvatel žije okolo hlavní dopravní tepny země Stuart Highway, se kterou souběžně vede nedávno dokončená železniční trať zvaná Ghan.

 

A jak říká Mick v jednom z dílů série Krokodýl Dundee - "Tady je Mikovo." "A jak je to území velké?" "Moc ne, přejdeš ho za 3-4 dny..."

 

Zítra se asi podíváme na jeden z kontinentů, kde jsme ještě nebyli. Že by došlo na Pittsburgh penguins? No Pittsburgh to asi nebude, ale nějaký ten penguins tam možná přesto bude:-)

 

Jste skvělí!!

 

Mikulovka olé!!